Chráněná bydlení

V článku naleznete informace týkající se chráněného bydlení a dozvíte se v něm o chráněném bydlení DČCE v Brně,  se kterými spolupracujeme.

Obsah:

1. Co jsou chráněná bydlení?
2. Co chráněné bydlení poskytuje?
3. Kdo je poskytovatelem chráněného bydlení?
4. Typy chráněného bydlení
5. Budování chráněného bydlení
6. Chráněné bydlení Ovečka
7. Chráněné bydlení Letovice
8. Rozhovor s pracovnicí chráněného bydlení

Co si pod pojmem chráněné bydlení představit?

Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení.Je alternativou k pobytu v ústavním zařízení.

Chráněné bydlení je také definováno jako bydlení v bytě, který je v běžné zástavbě a patří poskytovateli služby. Zde bydlí jeden a více klientů. Ti se podílejí na vedení domácnosti podle svých možností. Sociální pracovníci jsou v neustálém a pravidelném kontaktu s klienty. Služby jsou poskytovány podle individuálních potřeb klientů. Služby poskytuje buď sociální pracovník, pečovatel nebo asistent. Chráněné bydlení je pro klienty dlouhodobě nemocné nebo trvale postižené. Chráněné bydlení je také pro lidi, kteří opouštějí ústavní zařízení, bezdomovce a seniory.Klienti potřebují terapeutickou podporu. Jejich stav však nepotřebuje plné zaopatření. Tento způsob bydlení kombinuje prvky modelu bydlení a sociální pomoci, posiluje přirozené sociální vazby a zachování či vytvoření přirozené sítě podpory v rámci širší rodiny, přátel a dalších blízkých osob.

Převažující metodou práce s klientem je poradenství, poskytnutí informací, terapeutická podpora, bezprostřední dopomoc a nácvik potřebných dovedností.

Cílem je, aby si klienti vytvořili vlastní vyhovující postupy, které sami zvládnou. Klienti jsou vedeni a motivováni k maximální samostatnosti, více rozhodují o vlastních záležitostech a je respektována jejich dospělá role.

Některá chráněná bydlení vznikají pod tlakem společenské situace, že určitá cílová skupina potřebuje okamžitou pomoc, a tak vznikají reakcí na tuto situaci různá zařízení. Tomuto postupu by se nedalo nic vytknout, až na to, že mohou vzniknout zařízení, která jsou typově odlišná. Zkušenosti poskytovatelů této služby ukazují, že není nejvhodnější vytvářet zařízení pro různé cílové skupiny klientů.

Zařízení, kde jsou umístěni společně lidé s tělesným postižením a mentálním handicapem, se musí obvykle potýkat s problémy vznikající ze vzájemného soužití těchto klientů. Lidé s tělesným postižením mají oprávněný požadavek, aby nebyli podrobeni stejným omezujícím pravidlům jako lidé s postižením mentálním (zvýšený dohled, omezení zacházení s nebezpečnými předměty apod.). Naopak lidé s mentálním postižením stejně oprávněně s nelibostí nesou, pokud se musejí podřizovat pravidlům, která neplatí pro všechny stejně.

V zahraničí jsou zařízení, kde je klientela promíchaná schválně. Slibně vypadá možnost soužití seniorů a lidí s mentálním postižením. Senioři berou úlohu rádců, ochránců či jakýchsi náhradních rodičů jako vítanou a smysluplnou činnost. Naopak lidé s mentálním postižením se mnohem raději podřizují autoritě starších, protože jim připadá přirozená, než autoritě asistentů, kteří jsou většinou mladší než oni sami.

Co chráněné bydlení poskytuje?

Poskytovatelé služeb chráněného bydlení mají zajistit uživateli:

• poskytnutí nebo pomoc při zajištění stravy odpovídající věku či zdravotnímu stavu
• poskytnutí ubytování, které má znaky bydlení v domácnosti, v případě potřeby praní, žehlení či opravy prádla
• pomoc při zajištění chodu domácnosti, např. při běžném úklidu a údržbě domácnosti a domácích spotřebičů, podpora hospodaření s penězi, pomoc s nákupy a běžnými pochůzkami
• pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
• výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti – pomoc při upevnění nebo obnovení kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání, podpora v oblasti partnerských vztahů, podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu
• zprostředkování kontaktu se společenským prostředím – doprovázení do školy, k lékaři, do zaměstnání, na zájmové aktivity, na úřady apod., podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, pomoc a podpora při upevnění kontaktu s rodinou
• sociálně terapeutické činnosti, které vedou k rozvoji či udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob
• pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

Kdo je poskytovatelem chráněného bydlení?

Poskytovatelem služeb se může stát obec nebo kraj, kteří se podílejí na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho sami zřizují organizace poskytující sociální služby. Dalšími zřizovateli mohou být nestátní neziskové organizace a fyzické osoby nebo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Typy chráněného bydlení

Každý klient a jeho rodina si může vybrat typ chráněného bydlení, které klientovi bude nejvíce vyhovovat. Mohou si vybrat z nabídky speciální domů, bytů, venkovského bydlení, bydlení spojeného s možností podporovaného zaměstnání, co-housing či komunitního bydlení.

Chráněné bydlení v rámci sociálních služeb

Jedná se o samostatné bydlení, které je vybudované v rámci sociální ústavní péče. Klienti mají přísně strukturovaný denní režim, který je úzce spjat s životem a děním ústavu. Klienti mají větší soukromí, důstojnější podmínky pro bydlení, individuálnější přístup a práci v menších skupinách.

Domovy rodinného typu

Jde většinou o činžovní domy, které obsahují na sobě nezávislé byty. Každá bytová jednotka má 3–4 klienty a asistenta. Celkový počet klientů by neměl přesáhnout 20 lidí, aby se neztratila rodinná atmosféra. Výhodou je nejen soukromí jednotlivých klientů, ale také možnost odlišného přístupu každého klienta. V některých případech je nezbytné přizpůsobit prostředí bytu klientovi a jeho postižení.

Chráněné byty

Jde o úplnou integraci klienta do klasické bytové zástavby převážně městského typu. Asistenční služby jsou stanoveny podle potřeb klienta, které vyplývají z postižení klienta. V bytě žije 1–5 klientů a jejich asistent, který jim pomáhá při vedení domácnosti. Den tráví ve stacionářích nebo v chráněných dílnách. Každý klient má vlastní pokoj, kde je respektováno jeho soukromí.

Budování chráněného bydlení

Budování chráněného bydlení lze rozdělit na tři fáze:

• formulace záměru (přípravná, předinvestiční fáze)
• výstavba zařízení (investiční fáze) 
• zahájení provozu (postinvestiční fáze)

Pro mnohé organizace je nejnáročnější fáze výstavby chráněného bydlení, a to z finančního hlediska. Kvůli této fázi se podceňují zbylé části. To má za následek, že v projektu chybí vyjasnění typu chráněného bydlení, charakter klientely, návaznost služby na další aktivity (podporované zaměstnávání, docházka do školského zařízení), nedostatečná obeznámenost veřejnosti, nejasnosti v tom, jak bude chráněné bydlení financováno, ukotvení cíle služby, zabezpečení kvality, včetně kvalifikovaných a zkušených pracovníků, nastavení smluv s klienty, dořešení provozního řádu. Pokud se tyto aspekty podcení, může dojít k tomu, že zamýšlené poslání nebude naplněno.

Mezi další rizika, se kterými se lze setkat při budování chráněného bydlení, patří:

• převážení ekonomických aspektů včetně budoucích personálních požadavků a také budování zařízení pro velký počet klientů
• stereotyp poskytovatelů a převážení pečovatelského modelu
• malá ochota přijetí klientů místní komunitou. Nepřijetí klientů může mít za následek jejich izolaci od místní společnosti a následné osamění

Klady a zápory Chráněného bydlení 

Klady

• klienti jsou klidnější, spokojenější a řeší méně konfliktů, neboť ve skupinách o více lidech vzniká velmi často ponorková nemoc
• růst sebevědomí, zvyšují se kompetence v oblasti sebeobslužných činností, klienti se učí rozhodovat sami za sebe a zvykají si na to, že si mohou vybírat z více variant
• klienti nejsou „přepečováváni“ a mohou tak dosáhnout na strop svých možností, což v institucionálních zařízeních mnohdy není možné

Zápory

• potenciální izolovanost klientů, která se odvíjí od umístění bytů, počtů osob v bytech a od jejich dostupnosti
• pasivita klientů, kteří byli zvyklí na neustálou motivaci k činnostem a v tréninkovém bydlení si mohou rozhodovat o svém volném čase, což u některých z nich může vést k trávení většiny času například u televizního přijímače
• nesouhlas rodiny s přestěhováním do bytu, neboť mají obavy z toho, že by uživatelům mohl někdo ublížit, že by mohli selhat v každodenních situacích, kdy se musí sami rozhodovat

Chráněné bydlení Ovečka a chráněné bydlení Letovice Diakonie ČCE Brno 

Diakonie Brno poskytuje podporu a pomoc seniorům a lidem s postižením, tak aby mohli žít co nejkvalitnějším způsobem života navzdory svým handicapům.

Ovečka – posláním chráněného bydlení ovečka je umožnit dospělým lidem s dlouhodobým duševním onemocněním žít běžným způsobem života v bezpečném domácím prostředí a podporovat a nacvičovat jejich soběstačnost tak, aby se mohli případně osamostatnit a žít v přirozeném prostředí

Co nabízí

• celoroční pobytovou službu realizovanou formou chráněného bydlení s vyšší nebo nižší mírou podpory
• byty i jednotlivé pokoje jsou vybaveny základním nábytkem a spotřebiči, uživatel se může nastěhovat bez nutnosti jakékoli investice
• pracovníci jsou zde klientům k dispozici v pracovní dny a pomohou v případě potřeby například s nákupy, přípravou, zajištění stravy, kontrolou léků, běžnou údržbou domácnosti, hospodařením s penězi, jednáním na úřadech, doprovody k lékaři atd.
• jednotlivé úkony péče a ubytování jsou zpoplatněny v souladu se zákonem

Principy chráněného bydlení Ovečka

• při práci s našimi klienty dbáme na zachování jejich důstojnosti a v maximální míře podporujeme jejich soběstačnost
• ke každému uživateli přistupujeme individuálně a klademe důraz na profesionální přístup

Ovečka si klade tyto cíle

• naučit klienty během jejich pobytu schopnostem a dovednostem potřebným pro samostatný život v přirozeném prostředí
• podporovat klienty v navazování a udržování kontaktu s okolím a rodinou, zprostředkovat pro klienty společenské aktivity
• pomoci získat klientovi vhodné návazné bydlení, které by odpovídalo přáním a potřebám klienta
• vést klienta k zodpovědnému přístupu ke své nemoci

Pro koho je a není chráněné bydlení Ovečka určeno

• je určeno pro lidi s dlouhodobým duševním onemocněním a to s různými typy psychotických, afektivních a úzkostných poruch kteří jsou vlivem duševní nemoci omezeni v soběstačnosti a potřebují službu chráněného bydlení jako podporu
• jedná se o osoby, jež jsou schopny samy ani s pomocí rodiny zajistit své životní potřeby nebo jim rodinné prostředí nevyhovuje a mají zájem žít samostatně v chráněných podmínkách
• ovečka přijímá klienty od 18 do 70 let a primárně z Jihomoravského kraje
• ovečka nemůže přijmout imobilní osoby nebo osoby s vážnými pohybovými problémy, osoby jejíž psychický stav není stabilizovaný, osoby, které by dovršili věk 64 let ještě před uzavřením smlouvy, osoby s vážným zrakovým nebo sluchovým postižením, které potřebují speciální přístup, osoby se středním a těžkým mentálním postižením, osoby s nařízenou ochrannou léčbou, osoby které řeší bydlení, osoby které nedají souhlas se zpracováním osobních a citlivých údajů, osoby, kterým psychiatr nedoporučí pobyt v chráněném bydlení, osoby které se v předchozích dvou letech léčili ze závislosti na alkoholu nebo jiných návykových látkách, hracích automatech, osoby, které nehovoří ani nerozumí českému jazyku

Chráněné bydlení Letovice

Chráněné bydlení Letovice je pobytová služba, která usiluje o co nejvíce samostatný a  soběstačný život lidí s mentálním a kombinovaným postižením formou skupinového bydlení v domácnosti.

Nabízí při tom asistenci a nácvik zvládání každodenních činností souvisejících především s vedením domácnosti a sebeobsluhu

Co nabízí

• poskytnutí ubytování
• pomoc při zajištění stravy
• pomoc při zajištění chodu domácnosti
• pomoc při hygieně
• pomoc při jednání na úřadech, u lékaře atd.
• výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti
• zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

Principy chráněného bydlení Letovice

• partnerský přístup – důležitý je rovnocenný partnerský vztah s klientem, o poskytování služby je veden dialog mezi pracovníkem a klientem, nikdy to není nařízení ze strany pracovníka, klient  je podporován k vyjádření svých přání pocitu, názorů a podobně.
• individuální přístup – každý člověk je samostatná, jedinečná osoba se svým životním příběhem, pracovníci poskytují službu tak, aby vyhovovala potřebám, návykům a zvykům jednotlivých klientů a vedla k naplnění jejich individuálních cílů
• odborný přístup – pracovníci poskytují službu na základě odborných poznatků sociální práce a své vzdělání si prohlubují a doplňují
• kolegialita mezi pracovníky – pracovníci mezi sebou spolupracují a předávají si vzájemně informace tak,  aby služba byla poskytována plynule a jednotně

Pro koho je a není chráněné bydlení Letovice určeno

• je určeno pro osoby s lehkým a středním mentálním nebo kombinovaným postižením ve věku 19 až 64 let
• není určeno osobám, které nechtějí aktivně spolupracovat na chodu společné domácnosti chráněného bydlení, osobám s autismem, osobám vyžadující celodenní péči se zdravotní či jinou specifickou péčí, lidem nad 55 let v době nástupu do zařízení

Zde si můžete přečíst rozhovor s pracovnicí CHBO

V srpnu jsme se vydaly do našeho oblíbeného brněnského Chráněného bydlení Ovečka, abychom si popovídaly s paní Jitkou N. o jejích pracovních zkušenostech v rámci CHBO a samozřejmě o životě. Chráněné bydlení Ovečka patří pod brněnskou pobočku Diakonie a nachází se na Hrnčířské ulici. Paní Jitka se spolu s dalšími dvěma kolegyněmi stará o x klientů s dlouhodobým duševním onemocněním. 

V rámci CHBO se pracovníci snaží, aby se klienti co nejvíce osamostatnili a zapojili se do běžného života. Některým klientům se podařilo se osamostatnit natolik, že se mohli přestěhovat do městských bytů a žijí samostatně. Samozřejmě klienti, kteří žijí mimo CHBO,  se stále, v případě potřeby, mohou obrátit na své zázemí v Ovečce. 

Mají klienti Chráněného bydlení Ovečka zajištěnou péči 24 hodin denně? 

“Míra podpory tady (CHBO) je menší. Jsou chráněná bydlení, kde jsou pracovníci 24/7, takže už to, že jsou klienti tady odpoledne a víkendy sami, tak se hodně učí samostatnosti.  Třeba se nám stalo, že paní zaskočilo a klienti museli zavolat záchranku, takže už jsou v tomto samostatnější a tolik se nebojí.”

Pozn. Pracovníci CHBO jsou s klienty od pondělí do pátku vždy od 8:00 do 16:30 hod.

V jakých případech se na vás mohou klienti CHBO obrátit? 

“Klienti ví, že se na nás mohou kdykoliv obrátit. Když jsou klienti v bytech mimo CHBO, tak tam je to už více o nich samotných.”

Osoby, kteří žijí v samostatném bytě mimo CHBO jsou stále jeho klienty? 

“Ano, jsou stále klienty CHBO, ale mají méně povinností. Klienti, kteří jsou u nás na Hrnčířské, mají třeba povinnosti jako každý týden sešlost, starají se o zahradu, střídají se v donášce obědů, kontroly úklidu. Jednou za týden dochází pracovnice na schůzku, kdy každý klient má svůj cíl v rámci individuálního plánování a na tom společně pracují. Cílem klientů CHBO je najít si samostatné bydlení. Hledají společně v městských částech volné byty, podávají tam žádosti nebo případně se učí hospodaření s financemi. V rámci pomoci hospodaření s financemi pracovníci chtějí, aby si klient uvědomil, za co peníze utrácí, kde by se dalo ušetřit.” 

S čím pracovníci CHBO ještě pomáhají klientům?

“Když klienti nastupují do CHBO musí být ve stavu, kdy si sami např. zvládnou udělat večeři. My jim pomůžeme s nákupem, s chystáním léků – klienti si léky nachystají sami, ale my jako pracovníci vše kontrolujeme, jestli je všechno správně nachystané.” 

Když přijde nový klient do CHBO má automaticky zajištěnou větší péči pracovníků? 

“Ne, musí sám. My se snažíme, aby nový klienti nastoupili v pondělí, aby měli naši pomoc od pondělí do pátku, ale o víkendech už musí sami. Klienti jsou rozděleni na pokojích a vzájemně si pomáhají.”

Jak fungují návštěvy v rámci CHBO?

“Klienti mohou navštěvovat své blízké mimo CHBO a také je mohou jejich blízcí navštívit tady. Dodržujeme návštěvní hodiny od 7:00 do 21:00, aby byl dodržený noční klid.”

Pozn. V rámci nouzové situace spojené s COVID19 byla dodržována přísná opatření

V CHBO jsou klienti se schizofrenií. Bývají v jiných chráněných bydlení klienti s jiným druhem onemocnění / postižení?

“Ano, jsou. Bývají CHB pro klienty s mentálním postižením. Naše další zařízení v Letovicích je pro klienty s mentálním postižením i kombinovaným postižením.”

Myslím si, že je strašná škoda, že se téma Chráněných bydlení nebo duševních onemocnění nedostává více mezi lidi. 

“Všechno se posouvá! My jako Ovečka to neděláme, jelikož jsme malý, ale například Práh dělají destigmatizační kampaně nebo v Praze je NUDZ a jejich pracovníci právě chodí za středoškolákama a mluví o tom, že se může projevit třeba duševní nemoc, úzkosti, deprese a co třeba mohou dělat, aby se nebáli obrátit na odborníky, protože já mám zkušenost, že psycholog je výborná věc. Když řeknete někomu jinému, ať jde k psychologovi, tak na vás kouká – Jako proč?! – a že je to nějaké stigma. Přitom vím, že stačí něco 2x – 3x probrat a psycholog vám pomůže. Stačí to podchytit a nemusí docházet k sebevraždám nebo k něčemu jinému. Mladí lidé se za to mohou stydět, jelikož se o tom moc nemluví, a proto jsou tyto kampaně, aby se nebáli a řešili to hned od začátku.”

Anna | Podpořit.cz

Zdroj: CHB, propagační letáčky a rozhovor s pracovnicí